25. března
Silnice do Chrudimi se brzy začne budovat
Hejtman Pardubického kraje Roman Línek jednal s náměstkem ministra dopravy Jiřím Kubínkem o problematice financování nové trasy silnice I/37, která by spojila Pardubice s Chrudimí. Ta by navázala na současný obchvat Pardubic a dále by se jednalo o přeložku současné trasy silnice mimo zastavěnou oblast obcí. Parametry a kvalitou by byla obdobná jako silnice mezi Pardubicemi a Opatovicemi a časem by byla dobudována na čtyřpruh. Tato změna by výrazně zrychlila cestování a učinila by dopravu mezi největšími městy kraje plynulejší a bezpečnější. Beru jako malé vítězství našeho kraje v otázce budování dopravní Infrastruktury, že se podařilo navíc zařadit tuto důležitou stavbu mezi pět nových priorit ministerstva dopravy, které v rámci České republiky budou letos zahájeny. Byl jsem ubezpečen že během dubna bude vypsáno výběrové řízení na dodavatele, a částkou téměř 100 milionů korun bude zahájení této investice letos profinancováno, řekl hejtman Línek. Definitivní potvrzení musí provést ještě výbor Státního fondu dopravní infrastruktury, který se bude touto akcí zabývat formou rozpočtového opatření 6. dubna. Podle tvrzení náměstka i hejtmana by však již nic nemělo spuštění této akce v letošním roce ohrozit.


25. března
Divadlo ukáže svou kuchyň
Na popud Mezinárodního divadelního ústavu vyhlásilo UNESCO 27. březen (datum zahájení sezóny "Divadla národů" v roce 1962 v Paříži) jako Světový den divadla. Jeho smyslem a cílem je vést divadelníky na jevištích i obecenstvo v sálech k zamyšlení nad posláním a úlohou divadla, vyjádřit solidaritu divadelníků celého světa, podpořit jejich úsilí o prosazování základních morálních a společenských vlastností uměleckými prostředky a napomáhat myšlenkám vzájemného porozumění mezi národy. A tak je od roku 1962 tento svátek divadelníků slaven každý rok ve více než stovce zemí světa. Většina divadel si před představením připomíná svůj svátek přečtením poselství, které pro tento rok napsala egyptská dramatička Fathia El Assal. Mimochodem v roce 1994 byl autorem tohoto poselství také Václav Havel.
"Divadlo je otcem veškerého umění. Tuto pravdu nemůže nikdo zpochybnit a právě proto je divadlo mou jedinou vášní… … Domnívám se, že divadlo je světlem, které ozařuje cestu lidstva. Světlem, které zajišťuje organické spojení s diváky, protože nás všechny zahřívá - ať již s námi komunikuje prostřednictvím psaného textu nebo představení na jevišti."
(z poselství F. El Assal)
Samozřejmě i Východočeské divadlo se k oslavám připojuje. 27. března oslaví spolu s diváky svátek všech divadelníků i milovníků divadla při dvou představeních hudební komedie Noc na Karlštejně, před kterými bude přečteno provolání paní El Assal. Při této příležitosti si také připomeneme 640. výročí úmrtí Arnošta z Pardubic. O den později, 28. března zájemcům o pardubické divadlo a divadlo vůbec VČD otevře svou "divadelní kuchyň" - bude se konat již tradiční Den otevřených dveří. Zkušený jevištní mistr Jan Vocásek s odborným výkladem všech technických záležitostí opět provede skupinky zákulisím divadla, hereckými šatnami, na jevišti a letos i výrobními dílnami (zrekonstruovanými i těmi původními), kde se v současné době připravují kulisy k inscenaci Oddací list. Prohlídky se konají od 10.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 15.00 hodin vždy v půlhodinovém intervalu, začátek prohlídek je ve vstupním foyer Městského divadla. Od 16.00 hodin bude na jevišti následovat Aukce 2004, kterou pořádá VČD ve spolupráci s Unií výtvarných umělců pardubického regionu. Výtěžek z aukce výtvarných děl bude použit na propagaci a prezentaci současného - živého výtvarného umění doma i v zahraničí.


25. března
Nejlepší webové stránky má Heřmanův Městec
V jednacím sále zastupitelstva Pardubického kraje se ve středu udělovaly Zlaté erby. Byly zde totiž vyhlášeny výsledky již šestého ročníku krajského kola soutěže o nejlepší webové stránky měst a obcí "Zlatý erb." Soutěž probíhá ve třech kategoriích: Nejlepší webové stránky obce, Nejlepší webové stránky města a nejlepší elektronická služba. Ve všech krajských kolech bylo letos posuzováno celkem 456 webových stránek. V Pardubickém kraji se do soutěže přihlásilo 8 obcí a 7 měst, v kategorii elektronická služba přihlášku poslalo 13 účastníků. Hodnocena byla obsažnost, aktuálnost, přehlednost, navigace a výtvarné zpracování stránek. Porota složená ze zástupců Pardubického kraje a Univerzity Pardubice rozhodla, že nejlepší elektronickou službu v Pardubickém kraji nabízí na svých stránkách obec Lukavice, zrovna tak jako nejlepší webové stránky obce. Obec Lukavice si odváží také cenu za nejlepší webové stránky obce. Nejlepší webové stránky mezi městy Pardubického kraje má Heřmanův Městec. Byla udělena také cena veřejnosti, ta hlasováním rozhodla o kvalitě stránek obce Sázava. Zástupci vítězných obcí obdrželi od hejtmana Romana Línka kromě diplomu také laserovou tiskárnu či scanner. Vítězové v každé kategorii postupují do celostátního kola, které se bude konat příští týden v Hradci Králové.


25. března
Dům hudby obohatí varhany
Dům hudby se dočká kvalitního koncertního nástroje. Budova, která byla na sklonku osmdesátých let minulého stoletá stavěna pro "komunistické mocipány" našla od roku 1990 daleko smysluplnějšího využití. V budově s dnešním názvem "Dům hudby" našly své působiště Komorní filharmonie Pardubice, Základní umělecká škola a Konzervatoř Pardubice. Velký sál, který byl postaven pro jednání komunistů tak nyní slouží pro konání koncertů všech hudebních žánrů. Pardubická konzervatoř však usilije již delší dobu o postavení varhan právě v tomto sále. Jak Pardubickému kaleidoskopu potvrdil ředitel konzervatoře Mgr. Jaromír Hönig, tato ušlechtilá snaha se začíná naplňovat: "Konzervatoř Pardubice dostala k jubileu 25 let od založení od svého zřizovatele, jímž je Pardubický kraj, nádherný dar - rozhodnutí o postavení nových koncertních varhan v Sukově síni Domu hudby." Jak ředitel Hönig potvrzuje, současně s tím dojde i k dalším úpravám Sukovy síně, díky nimž bude zlepšena akustika sálu. Současně probíhá přístavba zázemí koncertního sálu. "Varhany staví vítěz veřejné soutěže firma Rieger-Kloss Krnov. Dokončení všech prací je plánováno na konec měsíce září 2004. Po tomto datu dojde ke slavnostnímu znovuotevření Sukovy síně a odhalení varhan," dodává Mgr. Hönig. Pro účel postavení varhan je zřízen zvláštní účet u Komerční banky Pardubice. Číslo účtu je: 78-9179650257/0100. Hejtman Pardubického kraje Ing. Roman Línek spolu s ředitelem Konzervatoře Pardubice Mgr. Jaromírem Hönigem oslovili řadu firem a podnikatelů se žádostí o spolupráci na tomto, projektu. Škola navíc organizuje koncerty přímo k tomuto účelu.


23. března
Městské části se sejdou v Pardubicích
Ve dnech 25. a 26. března se v KD Paramo a v hotelu Labe uskuteční jednání Výboru městských částí a městských obvodů statutárních měst a Hlavního města Prahy (V MČ a MO) při Svazu měst a obcí České republiky. V rámci tohoto jednání se do Pardubic sjede kolem padesátky starostů městských obvodů a částí ze všech statutárních měst v republice. "Jsme znepokojeni nerovným postavením městských obvodů ve Svazu měst a obcí," prozrazuje hlavní důvod setkání starosta pátého pardubického obvodu a člen předsednictva V MČ a MO Jaroslav Kňava. "Každá vesnička se stovkou obyvatel má ve Svazu měst a obcí svého zástupce a samostatné městské obvody s desítkami tisíc obyvatel zastoupení mít nemohou. To není správné a my budeme hledat způsoby, jak tuto situaci napravit." Jednání začne ve čtvrtek 25. března v 10 hodin v salonku v 1. patře Domu kultury Paramo na Dukle a zahájí ho předseda Svazu měst a obcí a královéhradecký primátor ing. Oldřich Vlasák.


23. března
Suchý: "Každé ráno jsem jezdil do Pardubic a večer zpátky do Prahy."
Komorní scénu Anežky České navštívil v pátek herec, komik, básník a autor několika stovek písniček pan Jiří Suchý. V pořadu Jiřího Šlupky Svěráka "Laskavý večer s knížkou" si povídal nejen o vztahu k filmu a k poezii. Pan Suchý dorazil do divadla asi půl hodiny před začátkem, když se zde již tísnilo několik desítek návštěvníků a o vstup do sálu se pokoušel se slovy: "dobrý den, já sem jdu do práce." Jiří Suchý vyprávěl o tom, jak vlastně došlo k založení Semaforu: "Spolu s Ivanem Vyskočilem jsme založili divadlo Na zábradlí. Uspěl jsem zde jako autor, ale již méně jako interpret. Tehdy se ale vrátil z Bruselu Jiří Šlitr s myšlenkou na založení divadla. No a já jsem souhlasil, tak vzniknul Semafor" Kromě dalšího vyprávění nejen o Semaforu diváky zaujaly a pobavily básně Jiřího Suchého. Vyprávění doplnily písničky divadla Semafor v podání Jiřího Šlupky Svěráka. Po skončení večera se velkému zájmu těšila autogramiáda. Pardubickému kaleidoskopu poskytnul pan Suchý exkluzivní rozhovor, ve kterém jsme si povídali nejen o divadle:
- Jak jste se seznámil s panem Jiřím Šlitrem?
Miroslav Horníček ho přivedl do Reduty, kde jsem vystupoval, protože se spolu znali z kabaretu se kterým jezdili po republice. Naši první schůzku, kterou jsme si domluvili však doprovázela humorná příhoda. Domluvili jsme si totiž, že se sejdeme ve "zlaté kapličce." No a jelikož pro mě bylo zlatou kapličkou Národní divadlo, čekal jsem tam. Nevěděl jsem však, že Zlatá kaplička se jmenuje nedaleká vinárna, kde zase čekal Jiří Šlitr. Takže jsme byli asi 200 metrů od sebe a nesetkali jsme se.
- Kolik písniček jste spolu napsali?
Společně jsme složili 296 písní, já sám jsem napsal přes 1300 textů. Ale například k písni Pramínek vlasů jsem složil i hudbu.
- Po předčasném úmrtí Jiřího Šlitra se stala vaší partnerkou na jevišti Jitka Moravcová. Jak k tomu došlo?
My jsme Jitku Molavcovou angažovali jako šansoniérku. Záhy se ukázalo, že má ohromný komický talent. No a tak vzniknul "Jonáš dejme tomu v úterý" a tam se potvrdilo, že ona je ta pravá.
- Členy Semaforu byli po dlouhou dobu pan Grossman s nedávno zesnulým panem Šimkem. Přesto, že jste byli společně v jednom divadle, tak jste se spolu příliš nesetkávali nebo se pletu?
S Šimkem a Grosmanem jsme se setkali ve hře Benefice, kde hráli dva hrobníky. Jinak jsme měli každý svou skupinu a v divadle jsme se míjeli. Vídali jsme se pouze na schůzích ROH.
- Nejen divadlo Semafor postihla ničivá povodeň před dvěmi lety, která měla pro divadlo katastrofální následky. Podařilo se něco zachránit?
Bohužel ne. Voda vzal všechny noty, kostýmy, magnetofonové pásky i dvě piána. Piáno, na kterém hrával Jiří Šlitr se zcela rozložilo na klávesy. My jsme byli sedm metrů pod hladinou.
- Nové sídlo Semaforu chystáte v Dejvicích, kde by jste měli začít hrát v říjnu. Již víte, čím zahájíte?
Ano, chystáme dvě představení. První věc bude slavnostní a bude to koncert operních árií, které budou zpívat členové divadla Semafor. Ty melodie jsou překrásné a chceme zkusit, jak budou vypadat, když je nebudou zpívat zpěváci s vyškoleným operním hlasem, ale tak "po semaforsku." Další hra, kterou na zahájení chystáme má pracovní název "Bulvár," ale budeme ho muset změnit, protože jedna taková hra už existuje. Mělo by jít o muzikál. V novém Semaforu by jsme rádi skutečně byli divadlem sedmi forem, takže by zde návštěvníci měli najít muzikál, dětský kabaret, jazzové koncerty, poezii písňových textů od autorů jako jsou pánové Dědeček nebo Plíhal a pak by jsme zde rádi měli pořad s názvem "Host do domu," kam by jsme si zvali členy jiných divadel.
- Jiří Suchý není jen herec, zpěvák, autor písní a všestranný umělec, ale jste také vášnivý sběratel. Co sbíráte?
Sbírám všechno možný, ale teď hlavně přilby. Mám jich více jak sto. Mám přilby vojenské z obou světových válek, ale i hasičské přilby, policejní, četnické a husarskou přilbu ze začátku 19. století.
- Máte nějaké vzpomínky na Pardubice?
Do Pardubic jezdíme velice často už od počátku Semaforu. Před osmi lety jsem tu režíroval hru Každý má svého Leona. Na toto období vzpomínám rád i když na to dojíždění nemám hezké vzpomínky. Každé ráno jsem jezdil do Pardubic a večer pak zpátky do Prahy na představení.

Děkuji za rozhovor.


22. března
Člověk pro každé počasí v divadle
V sobotu se konala ve Východočeském divadle premiéra dramatu o životaschopnosti slabých a nesmrtelnosti silných od anglického dramatika Roberta Bolta "Člověk pro každé počasí." V režii Františka Laurina se hlavní role Tomáše Moora bravurně zhostil ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal. Hra začíná na pláži, kam přichází "obyčejný člověk" v podání Jiřího Kalužného. Okamžitě se však již přesouváme do Anglie za vlády Jindřicha VIII, kdy se stal jeho kancléřem Tomáš More, skutečná postava anglické historie. Hra je vlastně historickým dramatem s tragickým koncem. Název hry se dá interpretovat dvěmi způsoby: v případě hlavního hrdiny název znamená osobnost, která si stále za každé situace zachovává svou hrdost, co se okolních postav týče, na nich je vidět, jak se dokáží přizpůsobit každé době i za cenu zrady. Petr Dohnal se své role zhostil naprosto přesvědčivě a působivě, za což jej publikum odměnilo bouřlivým potleskem.




19. března
V Alfrédu odhalili pamětní desku TGM
Ve čtvrtek byla v restauraci Alfredo odhalena pamětní deska prvnímu československému prezidentovi T.G. Masarykovi. Za jeho účasti byla totiž založena v roce 1906 zde v restauraci bývalého hotelu Střebský založil Česká strana pokroková. Jak připomněl při slavnostním odhalení předseda Masarykovy společnosti Pardubice PhDr. Jiří Kotyk, známé heslo "Nebát se a nekrást," zaznělo poprvé právě zde. "Komunistický režim úspěšně zničil vše, co by prezienta Masaryka jakkoliv připomínalo. Ať už se jednalo o pamětní desku na hotelu Veselka, na Kunětické hoře či sochu na náměstí Legií," dodává Kotyk. Primátor Jiří Stříteský zase připomněl současnou krásu tohoto sálu někdejší restaurace hotelu Střebský, který byl až do roku 1990 rozdělen příčkou na kanceláře. V úvodu se však pan primátor omluvil za zapnutý mobilní telefon, který mu může každou chvíli zvonit. Půl hodiny před slavnostním odhalením desky totiž došlo k úniku škodlivého plynu ze Synthesie a pan primátor musel tudíž zůstat ve spojení s vedením Aliachemu i městské policie. Naštěstí nedošlo k ohrožení zdraví ani životů lidí, tak zůstal telefon pana primátora vklidu a nic tak nenarušilo slavnostní akt odhalení desky akademického sochaře Jaroslava Brože s textem "V tomto velkém sále bývalého hotelu Střebský založil 21.ledna 1906 T.G.Masaryk Českou stranu pokrokovou. Masarykova společnost Pardubice."




19. března
Havárie v Semtíně vyděsila obyvatele
K havárii došlo včera v 16:30 hodin v areálu chemičky Semtín. Na uložišti výrobny celulózy došlo k samovolnému úniku odpadní nitrační směsi a díky tomu k úniku oxidu dusíku do atmosféry. Tento plyn prý dráždí sliznici, ale podle informací Aliachemu v takto "malém" množství by neměl způsobit zdravotní komplikace. Žlutý mrak se šířil nad Lázněmi Bohdaneč, Rybitvím, Srnojedy a směřoval až k Dolanům. Nad těmito obcemi se rozezněly poplašné sirény, zavírala se okna, lidé byli vyzýváni k opuštění veřejných prostranství. "Na místě zasahovali hasiči podniku Aliachem Semtín, profesionální hasiči z Pardubic a dobrovolní hasiči z Lázní Bohdanče. Obyvatelstvo v Lázních Bohdanči bylo upozorněno městskou policií a sirénou o nastalé situaci. V dalších obcích operační středisko hasičů kontaktovalo starosty a informace podávají také policejní hlídky," sdělila mluvčí pardubických hasičů Vendula Horáková. Na základě odebraných vzorků bude zjištěna skutečná koncentrace. Příčiny havárie se vyšetřují.




18. března
Projekt 100 v kině Dukla
V kině Dukla dnes začíná již 10. ročník putovní filmové přehlídky "kultovních" filmů pod názvem "Projekt 100." Pardubické kino Dukla je jedním ze 140 českých kin, kde se festival koná. Jak prozradil "duchovní otec" celé přehlídky Jiří Králík, během předchozích devíti ročníků Projekt 100 navštívilo více než šest set tisíc diváků: "Za deset let jsme do naší distribuce dostali sto jedna filmů, v loňském roce překročili hranici sta kin, ale stále mi chybí oněch sto tisíc diváků během jednoho ročníku." I přes to, že hranice sta filmů byla tímto desátým ročníkem překročena, hodlá Jiří Králík v celém projektu pokračovat i v dalších letech. V Pardubicích se přehlídka uskuteční ve dnech 18. až 14. března. A na co se mohou návštěvníci kina Dukla těšit? Hned na úvod to bude film Davida Lince z roku 1980 "Sloní muž." Jedná se o Lynchův druhý, komerčně neobyčejně úspěšný film. Příběh znetvořeného muže, natočený podle vzpomínek pamětníků F. Trevese a A. Montagua. Ze stejného roku je film "Zuřící býk," který je příběhem boxera, který celou svou kariéru bojuje se soupeři v ringu, neuvědomujíce si, že jeho největším soupeřem je on sám. Ring je pro něj tím, čím je kostel pro věřícího. Čtyřmi Oskary je ověnčen film Woodyho Alena z roku 1977 "Annie Hall," který svým pečlivým scénářem a režií rozbíjí všechna pravidla a podsouvá divákovi pocit, že se může stát cokoli. Allen z nás dělá účastníky svého filmu tím, že mluví do kamery, vypráví vtipy a diskutuje s námi o svém názoru. Používá animace, fantazii, titulky, vysvětlující, co si postavy myslí… Třemi Oskary je ověnčen film "Casablanka" Michaela Curtize, který vznikl již roku 1942. Casablanca se po právu pyšní přídomkem "nejromantičtější film všech dob". Film "Invaze Barbarů" režiséra Denise Arcanda byl velkým překvapením letošního MFF v Cannes, kde získal nejvíce ocenění. Jedná se o nejlepší neevropský film roku 2003. Kultovní film Juraje Herze "Spalovač mrtvol" není snad třeba nijak dlouze představovat. A připomínat pardubickému publiku, že snímek byl natočen právě v Pardubicích by bylo asi taky "nošením dříví do lesa." Snímek pochází z roku 1969. "Příběh z Tokia" z roku 1953 označila řada diváků Letní filmové škole v Uherském Hradišti před deseti lety za jeden ze svých nejsilnějších zážitků. Režisér Jasudžiro Ozu si při natáčení snímku vystačil s jednou statickou kamerou, která se ani jednou nepohnula. Film Romana Polaňského z roku 1968 "Rosemary má děťátko" získal celkem čtyři Oskary. Americký tisk přijal tento film se superlativy. Srovnával Polaňského s Hitchockem a objevil se i názor, že tohoto mistra žánru překonal. Je to možná nadsázka, ta Hitchockem je v oblasti filmového horroru dílo vskutku zakladatelské, ale v každém případě už samo srovnání dokazuje, že se Polański dobral skutečných výšin žánru. Předposledním filmem uvedeným v rámci Projektu 100 v Pardubicích bude film "Návrat." Režisérem snímku byl Andrej Zvjagincev. Je to film z roku 2003 a získal Zlatého lva na festivalu v Benátkách. Úspěch filmu však překryla tragická událost, při níž zahynul představitel hlavní role Voloďa Garin. Na závěr budou moci příznivci filmového umění v kině Dukla shlédnout snímek Ingmara Bergmana z roku 1982 "Fanny a Alexandr." Velkorysý tříhodinový projekt (v televizní verzi pětihodinový) realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Výše uvedené filmy budou promítány vždy od 17:30 a os 20 hodin. Podrobný program včetně informací k jednotlivým filmům obdržíte v pokladně kina. Vstupné na každé představení činé 60 Kč.


17. března
Odhalena pamětní deska obětem komunismu
V sobotu byla na budově bývalého okresního úřadu odhalena pamětní deska obětem komunismu. Slavnostního aktu se zúčastnili nejvyšší představitelé kraje a města, zástupci poslanecké sněmovny i senátu Parlamentu České republiky, představitelé Konfederace politických vězňů, Svazu PTP a další významné osobnosti. Recitací slavnostních veršů přispěl k atmosféře akce herec Radovan Lukavský. Odhalení pamětní desky se zúčastnilo také na tři stovky občanů. Bronzová deska připomíná, že "v letech 1948 až 1989, kdy tuto zemi ovládala komunistická zvůle a nenávist, bylo v Československu odsouzeno 280.000 lidí, popraveno 248 lidí, ve věznicích bylo utrápeno, zastřeleno či umučeno 4.000 lidí, v PTP - vojenských táborech nucených prací bylo ‚převychováváno' 60.000 mužů". S myšlenkou instalovat v Pardubicích tuto pamětní desku přišli představitelé Konfederace politických vězňů a Svazu PTP. Umělecky ji zpracoval pardubický výtvarník Josef Procházka a sto dvaceti tisíci na její realizaci přispělo Statutární město Pardubice.


17. března
Divadelní ples v duchu hororu
V centru Ideon vyvrcholila v pátek pardubická plesová sezóna. Konal se tu Divadelní ples, jehož organizátory byli Východočeské divadlo, Magistrát města Pardubic a Komorní filharmonie Pardubice. Celý večer se nesl v duchu hororu, tajemna a divadelní fikce. Na taneční parket přilákali hned na jeho začátku filharmonici svými valčíky řadu osobností pardubické politiky a kultury. Mezi nimi nechyběl primátor města Pardubic s manželkou, primátor Hradce Králové s manželkou a dcerou, ale také hejtman Pardubického kraje, náměstci primátora a v průběhu večera dorazila také senátorka Jaroslava Moserová. Součástí plesu, na kterém se o zábavu postaraly orchestry Chorus a Dr. Swing, byla i přehlídka divadelních kostýmů nebo dražba rekvizit. V té byla vydražena například čepička z muzikálu Slaměný klobouk či ručník Valerie Kaplanové s iniciálami VK. K vydražení jednoho předmětu bohužel nedošlo, protože skleněná lahvička údajně s mrtvou živou vodou se v průběhu dražby rozbila. Vyvrcholením večera pak bylo vyhlášení výsledků ankety o nejoblíbenějšího herce a herečku roku 2003. Hercem roku se stal Milan Němec a herečkou roku Petra Janečková. Dále se již účastníci plesu skvěle bavili až do ranních hodin.


17. března
Zubr se vrátil
Ti, kdo chodí častěji na radnici, si možná všimli, že před časem ze zdi v prvním patře zmizela vypreparovaná zubří hlava. Musela totiž projít další fází konzervace. Nyní je již na svém místě a návštěvníkům radnice opět připomíná, že Pardubice v jednom ze svých nejslavnějších historických období byly sídelním městem pánů z Pernštejna. Zubří hlava byla na radnici instalována koncem listopadu roku 1999, a to v důsledku zvláštní shody okolností. Městu ji věnovala akciová společnost ZEAS Staré Hradiště, která si pro oživení svého chovného stáda skotu dovezla zubřího býčka. Po dokončení rekonstrukce pardubického zámku měl být zubr vypuštěn do zámeckého příkopu jako turistická atrakce. Zranil se však ve výběhu tak nešťastně, že musel být utracen, a tak teď jeho hlava zdobí "primátorskou" chodbu radnice. Zubr žil na Pardubicku ve volné přírodě až do 15. století a to je další důvod, proč se město myšlenky na vysazení zubra v zámeckém areálu nevzdává. Až bude parkánový příkop zrekonstruován, měl by do něj být vypuštěn nově dovezený kus. Až se tak stane, pardubický zámek získá na atraktivitě a město touto netradiční formou vzdá hold Pernštejnskému rodu, jemuž od počátku 16. století dodnes vděčí za svou krásu.


17. března
Jaro bude opět patřit hudbě
Po šestadvacáté se jarní Pardubice obléknou do hudebního hávu. Po šestadvacáté tu totiž na konci března propukne Pardubické hudební jaro, tentokrát s podtitulem Hold české hudbě. První z koncertů je naplánován do Hudebního sálu radnice v úterý 30. března. Pardubické hudební jaro zahájí výběr písní českých autorů v podání sopranistky Zdeny Kloubové, basisty Jiřího Sulženka v doprovodu klavíristy Jiřího Pokorného. "Na koncertě zazní například skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Antonína Bendy, Petra Ebena či Bohuslava Martinů," přibližuje první koncert Gabriela Gregorová z pořadatelského Kulturního domu Dubina. Program hudebního festivalu nabídne cyklus celkem šesti koncertů zaměřených především na českou klasickou hudbu. "Snažíme se posluchačům nabídnout pokud možno instrumentálně pestrou skladbu koncertů. Proto budou moci lidé navštívit komorní recitál Pražského komorního dua, pěvecké vystoupení, velký symfonický počin Komorní filharmonie Pardubice, instrumentální koncert nebo večer založený na kombinaci hudby a poezie," vysvětluje Gregorová s tím, že právě rozmanitá skladba se pořadatelům v minulých letech nejvíce osvědčila. "Po zkušenostech z minulých ročníků, kdy se průměrně návštěvnost pohybovala okolo tisíce osob, se snažíme vybírat různorodé i netradiční hudební počiny, které obohatí repertoár klasických koncertů," tvrdí Gregorová. Uměleckého vedení festivalu se tradičně ujal muzikolog Bohuslav Vítek, hlavním dramaturgem je Miroslav Hršel. Čtenáři regionální přílohy Mladé fronty DNES mohou získat na jednotlivé koncerty Pardubického hudebního jara vstupenky ve čtenářské soutěži. V průběhu března a dubna bude vycházet série soutěžních otázek. Vylosování čtenáři, kteří správně odpovědí, získají po dvou vstupenkách.
(MF Dnes 17.3.2004)


16. března
Hokejový klub bude neúspěch stát peníze
Pardubický hokejový klub se v sobotu rozloučil se sezonou. Tým, který byl odborníky považován za jednoho z adeptů na titul, utrpěl velkou sportovní porážku. Klubu navíc hrozí, že neúčastí v dalších bojích přijde pro příští sezonu o nemálo peněz. Peněz může být méně o příjmy ze vstupného i sponzoringu "Jsem zklamaný a rozčarovaný. Tenhle výsledek znamená jednoznačně neúspěch. Přijdeme o příjmy ze vstupného a bonusy za postup. Ale ty peníze by z velké části byly rozděleny na odměny hráčů. Ekonomiku klubu to proto neohrozí. Je to otázka jednání vedení klubu," uvedl Zbyněk Kusý, pardubický manažer. Podle něj by klub za každý další domácí odehraný zápas získal na vstupném milion korun. Celkem tedy maximálně při dalších dvou sedmizápasových sériích osm milionů korun. V zákulisí se však ihned po rozhodujícím zápase objevily spekulace, že neúspěch v play-off pocítí klubová pokladna zejména v příští sezoně. Nepotvrzené informace hovoří například o menším přílivu peněz od hlavního sponzora. Zástupci firmy Moeller se zatím k záležitosti vyjadřují jen opatrně. "Je to jenom sport a k němu porážky patří. Zatím nemám informace o tom, že by se něco na našem vztahu s klubem mělo měnit," řekl Luboš Barčák z firmy Moeller. "Myslím, že masový odliv sponzorů nehrozí. Celý rok jsme předváděli výborný hokej, dvacet měsíců ve dvou sezonách jsme vedli ligu. Je strašně smutné, že jsme vypadli ve čtvrtfinále, ale na druhou stranu jsme celý rok odváděli vynikající práci," uvedl Kusý. Dá se ale očekávat, že klub, který měl letos k dispozici okolo sto čtyřiceti milionů korun, bude muset v nové sezoně vystačit s menší částkou. Otázkou také zůstává, jestli si klub udrží masovou přízeň fanoušků. Ti si před loňskou sezonou koupili okolo čtyř tisíc permanentních vstupenek, což je největší počet v české hokejové lize. Průměrné návštěvy na zápas byly vloni i v předchozích letech v Pardubicích největší v zemi a dokonce mezi nejvyššími v Evropě. "Když sobotní porážku trenér Říha ustojí, tak si příští rok nekoupím permanentku," tvrdil hned po zápase třicetiletý Petr Kvašek z Pardubic. Vedení klubu ale věří, že diváci týmu přízeň zachovají. "Zatím je ještě příliš brzy na to tvrdit, jak se budou v příští sezoně prodávat permanentky na lední hokej. Teď fanoušky ovládá spousta emocí, jsou smutní z neúspěchu. Za měsíc za dva, až se začnou permanentky prodávat, může být všechno jinak. Závisí to pravděpodobně na tom, jak se k výsledku čtvrtfinále postaví klub. Pokud fandům jasně vysvětlí, co je příčinou neúspěchu, a že ho chce řešit, spíš to pochopí. Věřím, že nám lidé zůstanou věrní. Vždyť Pardubice měly vždycky nejlepší fandy v republice," uvedl Jan Kratochvíl z marketingového oddělení klubu. Neúspěchem klubu je zklamán i pardubický magistrát. "Obávám se toho, jak se zachovají sponzoři, ale žádná jednání zatím neproběhla. Ovšem vypadnutí týmu ve čtvrtfinále je velký neúspěch. Už třeba proto, že na hokeji jsme zčásti postavili image města. Navíc nyní jsou obyvatelé roztrpčeni a to také není dobré," řekl primátor Pardubic Jiří Stříteský.
(MF Dnes 16.3.2004)