31. května
Na hostině byly spořádány stovky jelenů a krav
Hrad Kunětická hora se přenesl o víkendu do doby, kterou známe pod názvem "Husitství." Ale nejen boji žilo obyvatelstvo této doby. Dokazuje to rozmanitost potravy obyvatel Českého království patnáctého století. Není například bez zajímavosti, že ke slazení pokrmů se tehdy nepoužíval cukr, ale med či ovocný sirup. Cukr byl tehdy totiž drahý a bylo jej nutno dovážet z Německa. Stejně vzácné byly dnes pro nás běžné brambory. Ty se zase draze vozily z Ameriky. Nezanedbatelnou položku v jídelníčku tvořila zelenina, zejména zelí. Již tehdy naši předkové znali předchůdce dnešního papinova hrnce. I když je pravdou, že k tomu současnému měl příliš daleko. Poklička na hrnci byla tehdy totiž utěsněna jakousi hmotou vyrobenou z vody a mouky. Podobné složení jako dnes měl již tehdy chleba. Překvapivé pro nás je, že chléb byl pečen až na dva měsíce do zásoby. Po upečení byl vložen do jakési sítě a zavěšen na vhodné místo, kde nezplesnivěl a nestal se kořistí například pro domácí zvířectvo. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že tehdejší bohatá hostina čítala až 25 chodů, při kterých bylo spořádáno například několik desítek jelenů, krav či několik tisíc kuřat. To se zapíjelo stovkami sudů piva či vína. Výjimkou nebyly ani krby pro pečení celého jelena či celé krávy. No a kdo by si chtěl připravit pokrm typický pro tehdejší dobu, tak může zkusit upéct kuře spolu s cibulí a jablky a k tomu přidat majoránku, kmín a kopr.


30. května
Ugandští sirotci na radnici
Náměstek primátora Jiří Razskazov přijal v pátek 28. května odpoledne třicetičlennou výpravu dětí a dospělých až z exotické Ugandy. Jejich cestu po Česku, která potrvá od 22. května do 5. června, zorganizovala celosvětová církevní organizace Papežské misijní dílo dětí, která vznikla právě před 160 lety ve Francii. Do Pardubic přijeli Uganďané už ve čtvrtek večer. V pátek dopoledne si prohlédli dostihové závodiště, poobědvali na lodi Arnošt z Pardubic a večer je čeká mše a velký táborák s opékáním buřtů v Salesiánském středisku mládeže, kde jsou ubytováni. Jiří Razskazov hosty přivítal v historickém sále radnice a stručně je seznámil s historií i současností Pardubic. Vedení výpravy předal veliké zdobené perníkové srdce a fotografickou publikaci o městě. Každý z hostů pak jako pozornost dostal dárkový balíček vyhlášeného pardubického perníku. Na závěr setkání děti za doprovodu bubnů zazpívaly pár rytmických ugandských písní. Smyslem "misijní" cesty do České republiky je jednak navázat přátelství a spolupráci s českými dětmi, školami a církevními i občanskými organizacemi, jednak upozornit na problémy, kterými je Uganda sužována. "V zemi, zejména v její severní a východní části už 13 let řádí polovojenské bandy," vysvětluje Marie Zimmermannová, diecesní ředitelka Papežského misijního díla dětí pro východní Čechy. "Některé ze sirotků v ugandské výpravě jsou právě z této oblasti."


26. května
V Exilu se slavilo
Amatérské dovadlo Exil oslavuje. Letos totiž zakončuje již svou pátou sezónu. Za tu dobu shlédlo na 26 tisíc návštěvníků divadla 33 titulů v šesti stech představeních. Jak nám sdělil zakladatel a "principál" divadla Petr Kouba, v současné době se na prknech divadla hraje přibližně dvacet představení měsíčně. Název divadlo získalo podle Karla Havlíčka, v jehož ulici se divadelní sál nachází. A jak probíhaly oslavy? V průběhu měsíce května bylo na prknech divadla odehráno pět představení, které již byly z repertoáru staženy. Jedná se o "Dva muže v šachu," "Brejle," "Zralé víno aneb tři tambory," "Veselou sklerózu" a "Tracyho příběh." Právě "Tracyho příběhem" divadlo v lednu roku 2000 zahájilo svou existenci. Pro nadcházející sezónu divadlo pro své příznivce chystá například zcela novou pohádku, "Skleněný zvěřinec" Tennesse Williemse, "Rybu ve čtyřech" či "1+1=3" Antonína Procházky.


26. května
Kraj má nejlepší kalendář
První místo v kategorii Kalendář získal Pardubický kraj v 8. ročníku národní přehlídky propagačních materiálů TOURPROPAG 2004. Slavnostní předání cen se uskuteční ve středu 26. května 2004 v Písku v rámci odborné konference o rozvoji cestovního ruchu. Pardubický kraj se soutěže zúčastňuje pravidelně, každý rok představuje své propagační materiály. Letošní vítězství v kategorii Kalendář nás samozřejmě těší. Kromě této ceny jsme však ještě získali diplom finalisty v kategorii Průvodce a tak můžeme letošní edici propagačních materiálů Pardubického kraje považovat za zdařilou, řekla Renata Lešanovská, vedoucí oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Pardubického kraje. Pardubický kraj do soutěže poslal soubor kalendáře stolního a nástěnného. V nástěnném kalendáři je zachycena sbírka ateliérové sklářské tvorby Východočeského muzea v Pardubicích, ve stolním kalendáři jsou fotografie zajímavých míst Pardubického kraje, jsou v něm vepsány termíny konání kulturních, sportovních a dalších akcí v kraji a jsou připomenuta různá výročí.


26. května
Pardubice získaly dotace
Pardubické radnici se během dubna a května podařilo získat několik státních dotací. Tu stěžejní od ministerstva pro místní rozvoj ve výši 6 milionů korun dostalo na akci s názvem Regenerace panelových sídlišť Pardubice - Pravý břeh Labe (3. etapa). Totéž ministerstvo schválilo Pardubicím ještě dotaci ve výši 4,269 milionů korun na opravu panelového domu v ulici Jana Zajíce. Další 4 miliony městu "přikleplo" ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na první etapu rekonstrukce atletického stadionu na Dukle a ministerstvo vnitra přispěje částkou 390 tisíc korun na systém varování a vyrozumění obyvatel v případě ohrožení. "Zažádáno máme ještě asi o deset dotací vesměs investičního charakteru a další připravujeme," říká Petra Ulbrichová z úseku specifických činností kanceláře primátora, která agendu státních dotací vede. V loňském roce město vyčerpalo celkem 12,027 milionů korun investičních účelových dotací od státu, z čehož 11,5 milionu tvořila dotace do průmyslové zóny. Čerpání některých dalších získaných dotací tohoto druhu bylo převedeno do letošního roku. Dalších 11,675 milionů korun pak loni tvořily provozní dotace na chod městských kulturních zařízení a podobné aktivity.


24. května
Pardubice opět bruslily
Již potřetí se vydali pardubičtí bruslaři do míst, kde bruslení není normálně možné. I přes slunečné počasí byla tentokrát účast o něco menší než při prvních dvou akcích "Pardubice na bruslích." Podle našich odhadů si v sobotu přišlo zabruslit asi 400 účastníků. Mezi bruslaři tentokrát chyběl i Pardubický primátor Jiří Stříteský, který se na parkoviště u Duhové arény sice dostavil, ale pouze v roli startéra bez bruslí. Mezi bruslaři se však objevil vedoucí kanceláře primátora Michal Zitko. V pelotonu nechyběly ani rodiny s kočárkem či účastníci v dresech pardubického hokejového týmu. Organizace akce se opět ujal pardubický magistrát spolu s pardubickou městskou policií, ozvučení zajistilo rádio Life. Na škodu však bylo, že se moderátorské role tentokrát neujala Petra Polanská. Moderátorská úroveň této akce tím hodně utrpěla…


24. května
Pardubice opět bruslily
Již potřetí se vydali pardubičtí bruslaři do míst, kde bruslení není normálně možné. I přes slunečné počasí byla tentokrát účast o něco menší než při prvních dvou akcích "Pardubice na bruslích." Podle našich odhadů si v sobotu přišlo zabruslit asi 400 účastníků. Mezi bruslaři tentokrát chyběl i Pardubický primátor Jiří Stříteský, který se na parkoviště u Duhové arény sice dostavil, ale pouze v roli startéra bez bruslí. Mezi bruslaři se však objevil vedoucí kanceláře primátora Michal Zitko. V pelotonu nechyběly ani rodiny s kočárkem či účastníci v dresech pardubického hokejového týmu. Organizace akce se opět ujal pardubický magistrát spolu s pardubickou městskou policií, ozvučení zajistilo rádio Life. Na škodu však bylo, že se moderátorské role tentokrát neujala Petra Polanská. Moderátorská úroveň této akce tím hodně utrpěla…


20. května
Laskavý večer s Ivanem Binarem
Ivana Binara znají velmi dobře někdejší posluchači rádia Svobodná Evropa. Od roku 2002 je předsedou Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů ČR. Jeho minulost je tak pestrá, že by jeho vypravování stačilo hned na několik Laskavých večerů... Narodil se 25. června 1942 v Boskovicích. Po maturitě v Opavě pracoval krátce v pitevně veterinárního výzkumného ústavu. V roce 1963 završil studium na Pedagogickém institutu v Ostravě, v oboru český jazyk, výtvarná výchova a dějepis. Poté byl učitelem, korektorem v tiskárně, pedagogickým pracovníkem v ostravském DPM, redaktorem měsíčníku Tramp, závozníkem, vězněm na Borech (1971 obviněn z nepřátelství k socialistickému společenskému zřízení), strojníkem v elektrárně... Po podepsání Charty 77 se s rodinou vystěhoval do Vídně a živil se jako tlumočník a restaurátor porcelánu. V roce 1983 ho zaměstnala Svobodná Evropa v Mnichově a od roku 1994 pokračoval v práci pro tuto stanici v Praze. Počátkem šedesátých let publikoval povídky v časopisech, pohádky v pořadu Hajaja a písňové texty pro ostravské Divadélko pod okapem. Knižní prvotinu Jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá mu vydalo pražské nakladatelství Profil v roce 1969. Povídka Můj bratr Kain a divadelní hra O hostu a rybě mu přinesla rok zmíněného vězení. Poté už publikoval v samizdatu, exilu a v zahraničních nakladatelstvích (próza Kdo co je pan Gabriel, romány Rekonstrukce, Kytovna umění). Po revoluci vydal v Čechách knížky Den, kdy slétly vlaštovky, Jeníkova práce, S kouzelníkem do světa, Ohrada a Sedm kapitol ze života Václava Netušila. S Ivanem Binarem a Jiřím Šlupkou Svěrákem se můžete setkat na Komorní scéně Anežky České 25. května 2004 v 19 hodin v pořadu Laskavý večer s knížkou. Pořad vysílá v přímém přenosu Český rozhlas Pardubice. Prodej knížek s autogramiádou v rámci našeho programu zajistí laskavý sponzor pořadu Knihkupectví Lejhanec.


19. května
Kunětická hora se vrátila do středověku
Hrad Kunětická hora se o uplynulém víkendu přenesl do středověku. Zájemci se totiž mohli ve středověké vesnici přesvědčit, jak vypadal život v české kotlině 9. až 11. století. Členové sdružení Armagedon zde například ukuchtili mléčnou kaši s praženým obilím, zájemci se mohli naučit vyrábět módní doplňky či seznámit se s tehdejšími zbraněmi, mezi kterými nechyběly sekery či kopí. Na obranu bojovníků pak sloužila kroužková košile, která mnohdy vážila až 20 kg. Návštěvníci mohli obdivovat i výrobu měchů na rozdmýchávání ohně, které byly nezbytné například pro tavení bronzu. Vyvrcholením byla středověká bitva.


19. května
Vagina monology v Exilu
Divadlo Exil nastududovalo hru, která už svým názvem vzbuzuje pozornost – VAGINA MONOLOGY. Jedná se 17 výstupů - výpovědí na téma vztahu žen ke svým vagínám. Autorka Eve Ensler - herečka, která na svém stále proslulejším kusu neustále pracuje, vychází ze zpovědí desítek žen charakterizujících a hledajících vztah ke svému tělu. Aktérky těchto výstupů jsou ženy poznamenané puritánskou výchovou i zneužíváním v dětství, ženy, jež nalezly vztah ke své sexualitě až v době zralosti, sexuální pracovnice i ženy znásilněné v Bosně. Diváci se dozvídají názory žen na intimní témata související s intimními tematy. Každý kdo se přijde na představení divadla EXIL podívat s představou, že uvidí něco nestoudného a dráždivého, bude ale možná zklamán. Hra totiž v žádném případě nepřestupuje hranici vkusu a rozhodně nepoužívá šokujících výrazových prostředků. Sám režisér Petr Kouba se připojuje k autorce, která tvrdí, že jen puritány zasáhne tato hra šípem odporu a nenávisti. Ostatní se snaží v ní najít cosi lidského. A že těch lidských momentů je v této hře požehnaně. Vagina monology snad ani nejsou o vaginách v tom pravém slova smyslu, ale spíš o ženské duši, o radosti, o utrpení a o štěstí. Ať chceme nebo nechceme, nakonec musíme přiznat, že jeden z mála vchodů do ženské duše vede právě přes vaginu, a to jsme chtěli v tomto představení využít. V hlavních rolích se představí Eva Dolečková, Kateřina Formánková, Jitka Janebová, Ivana Štaudová, Olga Vetešníková a v roli psycholožky skutečná psycholožka Andrea Troníčková. Divadlo vydává také nástěnný kalendář Vagina monology 2005. Jedná se o sadu exkluzivních fotografií Michala Klímy, pro které se toto představení stalo inspirací. Skvělé stylizované portréty hereček daly vzniknout prvnímu kalendáři, kterým se divadlo EXIL prezentuje.




19. května
Můžeme více separovat
V květnu přibylo v ulicích Pardubic dalších 60 kontejnerů na separovaný sběr. Osmatřicet z nich je určeno na sběr papíru a podle požadavků občanů i výsledků separace byly rozmístěny zejména na sídlišti Dubina, Na Drážce, v Cihelně a ve středu města. Třináct nových kontejnerů poslouží separaci plastů a zbylých devět je určeno na sklo. Celkový počet kontejnerů ve městě se tak zvýšil na 692. Z toho je 328 na plasty, 279 na sklo a 85 na papír. Ani tyto počty však plně neodpovídají potřebám obyvatel města, a tak bude radnice usilovat o jejich zvýšení ještě v letošním roce. Separací odpadů ve městě je pověřena akciová společnost Služby města Pardubic a je to jedna z mnoha služeb občanům, které Statutární město Pardubice poskytuje z poplatků za svoz a likvidaci komunálního odpadu. "O účinnosti a účelnosti separace nejlépe svědčí 3603 tun odpadu vytříděného za minulý rok," říká Roman Slach z magistrátního odboru životního prostředí. "Z toho bylo 284 tun plastů, 409 tun skla, 2309 tun papíru a 601 tun kovů."